Kornatice 20. století

Do konce II.sv.války

Významnou stavbou pro obec, která ji uvedla do 20.století, byla stavba mostu přes potok na cestě do Mešna, v místech, kde dosud byl jen brod a poblíž lávka pro pěší. Železnou konstrukci dodaly Pražské mostárny, dílovedoucím byl p. Nekola z Nevida. Stavba byla započata na podzim roku 1903. Na obecní schůzi 23.září 1910 se pak jednalo o stavbě silnice napojené na nový most. Velká slavnost byla v roce 1911 při svěcení nově postaveného kříže u dvora za finančního přispění hraběnky, která se také svěcení zůčastnila.

Rozruch způsobil nález nádoby se starými mincemi při kopání hlíny na zahradě statku č.7 dne 21.května 1913. Zprávy z té doby jsou ale rozporné. Noviny Žďár r.XII/č.22 píší o 1200 ks mincí, tedy 20 kop, z doby Václava IV a Jana Lucemburského. Jiné zprávy hovoří o nálezu asi 1167 mincí, z části pražských grošů Václava IV. a asi 50ks grošů Karla I. (Nenechte se zmást, jedná se o jedno ze jmen nám dobře známého Karla IV). Asi stovku mincí si rozebrali místní obyvatelé, rozbitou nádobu a asi 50 mincí získalo muzeum (nejspíš plzeňské) a zbytek obchodník se starožitnostmi. Ten nechal mince odborně vyčistit a prozkoumat a rozprodal je. Osud mincí z tohoto pokladu je ve dnešní době velmi nejasný. Rokycanské okresní Muzeum Dr.Horáka vlastní z nálezů v Kornaticích šest mincí z doby Václava IV a Vladislava II. bez bližších údajů o nálezu a Západočeské muzeum v Plzni má nálezy mincí tříděny podle nominálů a místa nálezů údajně nejsou známá !!? Zaručené jsou pouze dva pražské groše, stále v soukromém držení občana Kornatic.

Rovněž 13.července 1913 byla v Kornaticích velká slavnost. Tehdy se konala v Mešně primice velebného pána Václava Žaluda z Kornatic, který byl vysvěcen na kněze ve Svatovítském chrámu v Praze 6.července. Do Mešna vyšel průvod s družičkami a při mši asistovali faráři z okolních farností.

Pak přišla I.světová válka a její následky pocítila i naše obec. Z těch, kteří odešli na frontu se nevrátilo šest občanů. Josef Kosnar, Jan Kosnar, Antonín Rous, Josef Šmolík, Alois Zítek a František Kvídera. Obětem války byl 19.července 1925 postaven u kapličky pomník a v dalším roce k němu zasazeny dvě lípy.

Po válce nastal rozmach ve výstavbě, když část pozemků panského dvora byla rozparcelována. Dvaadvacet kornatických občanů si zakoupilo celkem 24 hektarů 81 arů a 63 metrů pozemků. Obec rozšířila svůj majetek zakoupením 20 hektarů lesa v roce 1932. Při dvoru zůstalo Adolfu Waldsteinovi ještě 101,5 hektaru půdy. Řada stavení se opravovala, přesto ještě v roce 1933 bylo v obci 18 stavení kryto doškami. Kromě nových domků vyrostla v Kornaticích také první chata. Uprostřed obce si ji postavili manželé Malých z Plzně.

Ruční práce v zemědělství se začala nahrazovat jednoduchými stroji. V obci bylo v roce 1934 15 žentourů, 3 žací stroje a 3 benzínové motory. Spojení se světem mělo 6 rodin pomocí rádia na baterie. Z kroniky se také dozvídáme, že v roce 1935 byl jmenován čestným občanem T.G.Masaryk.

V sobotu, 27.června 1936 v osm hodin večer, byl na veřejné schůzi občanů založen Sbor dobrovolných hasičů. Od této chvíle se datuje bohatá historie této organizace, která pozvedla úroveň společenského života v obci. Byla po dlouhou dobu jediným fungujícím spolkem ve vesnici, který ji v těsné spolupráci se zastupiteli pomáhal budovat.

Ani II.světová válka se Kornaticím nevyhnula. Někteří mladí muži byli posláni na nucené práce do Německa, další na budování zákopů. Podle nařízení úřadů musely být odevzdány zvony a tak došlo i na naši kapličku. Dne 1.dubna 1942 zvonil p. Krpejš naposled a až do dnešních dnů je věžička na kapličce osiřelá.

Ke konci války přestala jezdit lokálka a na trati byly odstaveny nákladní vagony, které se staly terčem hloubkových letců, tzv. kotlářů. V obou hospodách byli nastěhováni Němci, prchající před frontou. Měsíc květen 1945 pak byl plný vzruchu i radosti. V Kornaticích se zastavila plně vyzbrojená německá kolona, kterou přivolaní Američané odvedli směrem na Nezvěstice. Ještě několik dní se po lese potulovaly skupiny německých vojáků.

Obec se ocitla v demarkačním území mezi dvěma armádami. Na západním konci u Šmolíků měli závoru Američané, kteří se později stáhli ke Šťáhlavicům a u dvora pak byla armáda sovětská. Řízení obce se ujal Národní výbor, jehož členy byli Rudolf Vlnař, Josef Bystřický, Josef Krňoul, Josef Herejk, Rudolf Rous, Václav Špaček a Karel Srp z Plzně. Strážní službu vykonávali členové hasičského sboru. 13.května byla na návsi u pomníku slavnost osvobození a 15.května byl z Kornatic vypraven průvod s alegorickými vozy na velkou slavnost na Kozlu. K našemu průvodu se připojily i okolní obce Mešno, Kakejcov, Lipnice, Milínov a Nevid. Ale i starosti v tomto roce dolehly na obec, když se 16.června po průtrži mračen protrhly hráze Veského i Kornatického rybníka.